1.3 Funkční bloky

Všechny funkční bloky systému REX jsou popsány v referenční příručce [1].

1.3.1 Přidání bloků do schématu

Všechny bloky, které je možné přidat do schématu, naleznete knihovně funkčních bloků (View/Block Library nebo Ctrl+L). Bloky jsou rozděleny do několika logických skupin - rozbalovací nabídka Library. Bloky lze v knihovně vyhledávat zadáním názvu (nebo jeho části) do pole Block. Pokud je vybrána konkrétní knihovna, vyhledávání probíhá pouze v této vybrané knihovně! Bloky do schématu přidáme prostým přetáhnutím z Block Library na požadovanou pozici ve schématu (táhnout lze buď název bloku nebo přímo jeho symbol z pravé části okna knihovny).


PIC


Obrázek 1.3: Knihovna funkční bloků

1.3.2 Nápověda k funkčním blokům

Nápovědu k danému bloku lze vyvolat dvěma způsoby. Nejprve vybereme kliknutím levého tlačítka myši požadovaný blok a poté stiskneme klávesu F1. Dojde k otevření HTML dokumentace ve webovém prohlížeči. Pokud dokumentace HTML není nalezena, otevře se referenční příručka ve formátu PDF na úvodní straně (požadovaný blok musí být ručně dohledán). Druhou možností je stisknout pravé tlačítko na daném bloku a vybrat možnost Help. Nápovědu lze vyvolat v libovolném místě programu stiskem klávesy F1, čímž dojde k otevření úvodní strany s nápovědou.

1.3.3 Editace vlastností bloků

Všechny vlastnosti bloků (vyjma velikosti bloku a pozice bloku) lze editovat z menu Edit/Properties, klávesovou zkratkou Ctrl+E nebo prostým dvojklikem na blok. Velikost bloku se edituje přímo v hlavním okně, vybráním daného bloku a posléze tažením za vybraný roh bloku. Vybraný blok lze přemístit tažením myší nebo kurzorovými šipkami na klávesnici.

Editovat lze:


PIC


Obrázek 1.4: Vlastnosti bloku

Společné vlastnosti bloků

V případě editace více bloků zároveň lze editovat pouze některé společné vlastnosti. Jedná se o kategorii Font a Colors. Ostatní parametry je nutné editovat u každého bloku zvlášť.

Editace se provádí vybráním požadovaných bloků buď tažením myši přes dané bloky se stisknutým pravým tlačítkem nebo vybíráním bloků levým tlačítkem myši se stisknutou klávesou Shift. Hromadnou změnu bloků nelze vyvolat poklikáním na vybrané bloky, je nutné použít Ctrl+E či položku menu Edit/Properties.

1.3.4 Spojení bloků

Bloky se propojují pomocí vstupních a výstupních pinů. Samotné propojení se provádí tahem myši. Ve chvíli, kdy se pin uchopí a je tažen mimo svou pozici, dojde k vytvoření spojnice, která drží pravoúhlé zalomení a sleduje pozici kurzoru. Pokud se takto vytvořenou spojnici přiblížíte do okolí pinu, který je vhodný pro připojení, spojnice se zvýrazní (zelená barva, tučná čára). Po uvolnění tlačítka se spojnice napojí na pin. Spojnici lze libovolně zalamovat (při stálém držení pravoúhlého zalomení). Zalomit spojnici lze tak, že nejprve vytvoříme první část spojnice, po uvolnění levého tlačítka myši opět uchopíme koncový vrchol spojnice při stisknuté klávese Ctrl nebo pravým tlačítkem myši, původní spojnice opět zezelená, vytvoří se nám další část spojnice. Tento postup lze libovolně opakovat, poslední část spojnice se napojí na příslušný pin. U vytvořené spojnice lze tahat libovolné úsečky a libovolné vrcholové body (Obrázek 1.4). Spojnici lze po označení (kliknutí levým tlačítkem) smazat pomocí klávesy Delete. Odpojení spojnice od pinu se provádí kliknutím pravým tlačítkem na spojnici v blízkosti příslušného pinu a zvolením Break/Disconect line.


PIC


Obrázek 1.5: Spojnice mezi bloky